Home Bydlení
Družstevníci
Ukládání věcí ve společných částech domu PDF Tisk Email
Pondělí, 27 Srpen 2018 10:11

Ukládání odpadků, zařizovacích předmětů a jiných věcí ve společných prostorách domu (chodby, schodiště, sklepní prostory)

S odkazem na Domovní řád a Zákon o požární ochraně je člen družstva (vč. uživatelů jeho bytu) povinen zdržet se odkládání věcí ve společných prostorách domu (osobní věci, zařizovací předměty, jiný materiál, odpad). Tímto dochází k porušování ustanovení § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č.  268/2011 Sb., která se týká obecně umísťování materiálů a zařizovacích předmětů v únikové cestě, a to tak, aby byla zachována volná průchodnost únikových cest (chodby, schodiště).

U chodby, popř. schodiště, se má za to, že se jedná o komunikační prostor, respektive únikovou cestu, kde lze z hlediska požární bezpečnosti umísťovat předměty pouze za podmínek, kdy nedojde k porušení požadavků vyplývajících z ustanovení zákona o požární ochraně.

Upozorňujeme tímto, že v případě porušení ustanovení zákona o požární ochraně orgány státního požárního dozoru disponují prostředky, jak postihnout zanedbání povinností, vyplývajících z předpisů o požární ochraně, kdy může být osobám, které zákon porušují, uložena pokuta.

Bytové družstvo v Orlové tímto vyzývá všechny uživatele bytů k dodržování výše uvedených povinností tak, že ve společných prostorách domu (chodby, schodiště, sklepní prostory) nebudou odkládány nebo umísťovány odpadky, zařizovací předměty, obuv či jiné věci.

 

 
Společné členství manželů v BD PDF Tisk Email
Pátek, 24 Srpen 2018 08:57

Společné členství manželů v bytovém družstvu

Správa společného podílu

Stanovy Bytového družstva v Orlové spoluvlastnictví družstevního podílu jiných osob, než jsou manželé, vylučují (čl. 6 odst. 2). Společnými členy družstva mohou být pouze manželé (čl. 7 odst. 1).

Podíl ve společném jmění manželů

V souladu s § 578 ZOK obecně platí, že členství jednoho z manželů v družstvu nezakládá členství druhého z manželů. Pro vznik společného členství manželů v bytovém družstvu však platí výjimka, neboť společné členství manželů v družstvu vzniká ze zákona v případě, kdy je družstevní podíl součástí společného jmění manželů (§ 739 odst. 1 ZOK). Manželé se tak mohou dohodnout, že družstevní podíl nebude ve společném jmění manželů, a nestanou se tak společnými členy. Občanský zákoník totiž umožňuje manželům dohodnout si rozsah společného jmění manželů jinak, než stanoví právní úprava. Může se jednat o režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i režim spočívající v rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu (§ 717 NOZ). Manželé se tak například mohou dohodnout, že družstevní podíl, který jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství, bude spadat do společného jmění manželů. Nebo naopak se mohou dohodnout, že družstevní podíl, který nabyli v rámci manželství, bude ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů. V případě závažných dispozic s družstevním bytem (typicky převod družstevního podílu) je nutný souhlas obou manželů, pokud tedy nedošlo k zúžení společného jmění manželů a výlučným členem družstva a výlučným nájemcem předmětného družstevního bytu se nestal pouze jeden z manželů.

Stanovy družstva vznik ani zánik společného členství manželů nemohou vyloučit.

Pokud jsou manželé společnými členy bytového družstva, pak podíl vůči družstvu může spravovat kterýkoliv z manželů (§ 32 odst. 5 ZOK). To znamená, že právní jednání jednoho manžela vůči družstvu jsou závazná i pro druhého manžela.

 
Hlášení změn PDF Tisk Email
Pátek, 24 Srpen 2018 08:54

Hlášení změn

Nájemce družstevního bytu je povinen oznamovat a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala, jakož i oznamovat družstvu veškeré změny podstatné pro vedení bytové evidence, včetně včasného oznamování změn týkajících se člena a příslušníků jeho domácnosti. Pro nájemce tato povinnost vyplývá z čl. 13 odst. i), Stanov družstva.

Vlastník jednotky je povinen oznámit osobě odpovědné za správu domu do jednoho měsíce od nabytí jednotky, adresu, počet osob v domácnosti. To platí i pro případné změny údajů v oznámení. Pro vlastníka jednotky tato povinnost vyplývá z § 1177 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb.

 
Právo člena na informace PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:33

Právo člena na informace

Právní poměry obchodních společností a družstev (obchodních korporací) jsou upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (zákon o obchodních korporacích – dále jen „ZOK”). V případě družstva se pro právo člena družstva na poskytování informací ze strany družstva a jeho orgánů použijí ustanovení ZOK o družstvu.

Pokud je např. člen bytového družstva názoru, že by se v případě družstva mělo analogicky použít pro právo člena družstva na informace ustanovení o jiném druhu obchodní korporace, nelze takový názor akceptovat, protože v rámci právní úpravy družstva jsou v ZOK záležitosti práva na informace samostatně upraveny.

Právo člena družstva na poskytování informací ze strany orgánů družstva se řídí ustanoveními ZOK o družstvu a dále ustanoveními stanov družstva.

Jde především o ustanovení ZOK (v rámci právní úpravy družstva), které se dotýkají práva člena družstva na informace ze strany družstva, resp. ze strany jeho statutárního orgánu:

V § 581 až § 583 ZOK jsou vymezena práva člena týkající se nahlížení do seznamu členů a na vydání opisu seznamu členů, spolu se souvisejícími záležitostmi.

Při svolání shromáždění delegátů nebo členské schůze musí být podle § 636 odst. 2 ZOK v pozvánce na členskou schůzi uvedeno také místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce. Podle § 637 ZOK, má-li dojít na shromáždění delegátů ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí být v příloze k pozvánce uveden též návrh těchto změn nebo návrh usnesení (jehož důsledkem by měla být změna stanov).

Podle § 659 odst. 1 ZOK má každý člen družstva právo na vydání kopie zápisu z členské schůze, za úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s pořízením kopie.

Podle § 697 ZOK v případě konání shromáždění delegátů má každý člen právo na vydání kopie zápisu a všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům. Kromě toho, podle § 698 ZOK je povinno představenstvo družstva uveřejnit výsledky jednání a všechna přijatá usnesení shromáždění bez zbytečného odkladu oznámením vyvěšeným na informační desce družstva pod dobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění delegátů.

Naproti tomu v případě zápisů z jednání představenstva nebo zápisů z kontrolní komise nestanoví zákon povinnost družstva (či jeho volených orgánů) seznamovat (či seznámit např. na jejich výzvu) členy družstva se zápisem z jednání těchto volených orgánů nebo s podklady projednávanými těmito volenými orgány. Pouze každý člen tohoto voleného orgánu má na základě výslovných ustanovení ZOK právo na vydání kopie zápisu o jednání a rozhodování tohoto voleného orgánu: Podle § 709 odst. 3 ZOK má každý člen představenstva právo na vydání kopie zápisu o jednání a rozhodnutí představenstva a stejně tak podle § 721 odst. 3 ZOK má každý člen kontrolní komise právo na vydání zápisu o jednání a rozhodnutí kontrolní komise.

 

 
Insolvence a exekuce DP PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:31

Insolvenční řízení a exekuce na družstevní podíl

Současná platná legislativa je v případě dlužníka, žijícího v bytovém domě k ostatním spolubydlícím nespravedlivá. Od 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Nejčastěji používaná forma oddlužení je splátkový kalendář. Tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna. Dlužník je povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům (tzn. věřitelům, kteří nemají své pohledávky právně zajištěné např. zástavním právem), dle schváleného splátkového kalendáře, nejméně však 30 % z celkového dluhu. Jestliže bylo řádně spláceno, soud může osvobodit dlužníka od zaplacení zbývajících pohledávek. Tím na domě zůstávají neuhrazené finanční prostředky, které nakonec uhradí ostatní, řádně platící spolubydlící v domě, kteří ho nezavinili, nijak se na něm nepodíleli a mají jen tu smůlu, že bydlí v domě s dlužníkem. Další formou oddlužení je zpeněžení majetkové podstaty, což znamená prodej nabytého majetku, který dlužník získal v minulosti. Poslední formou oddlužení je konkurs (nepatrný konkurs). Poslední dobou se čím dál častěji setkáváme s dlužníky, kteří mají nesplacené pohledávky i u jiných věřitelů než je družstvo. U těchto dlužníků je dluh nejčastěji vymáhán prostřednictvím soudního exekutora. Novelou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu může exekutor dražit nejenom vlastnický byt, jak tomu bylo dříve, ale i družstevní podíl. Co to znamená?

Exekutor má právo požadovat od družstva bezúplatné sdělení údajů o dlužníkovi, zda je členem a nájemcem družstevního bytu. Jedná se o tzv. součinnost. Pokud je dlužník členem a nájemcem družstevního bytu, pak exekutor, po obdržení odpovědi z bytového družstva, vydává exekuční příkaz k postižení družstevního podílu. Po vydání exekučního příkazu se již nesmí s tímto družstevním podílem (tzn. fakticky s družstevním bytem) jakkoliv právně nakládat. Tento zákaz platí jak pro člena družstva, tak i pro správu BD v Orlové. Po právní moci exekučního příkazu může soudní exekutor pokračovat v dražbě, čímž dojde k prodeji družstevního podílu (k prodeji bytu).

Ve většině případů však dluhy družstva nejsou uspokojeny, neboť před pohledávkami družstva mají přednost pohledávky vzniklé z nákladů řízení (tzn. náklady exekutora) nebo zástavní práva z hypotečních úvěrů u bank. Pokud není družstvo v tomto rozvrhovém jednání uspokojeno, musí hledat jiný způsob výkonu rozhodnutí k vymožení dluhu, což je v mnoha případech pro nemajetnost dlužníka obtížné. Jestliže by se dluh nepodařilo vymoci, stává se tento dluh nákladem domu. I v tomto případě jsou spolubydlící domu vystaveni nespravedlivému hrazení dluhu za dlužníka, se kterým mají jen společnou adresu.  Je zapotřebí připomenout, že dražba pro neplacení pohledávek se týká i bytů v osobním vlastnictví.

K ochraně řádně platících členů družstva Svaz českomoravských bytových družstev apeluje na změnu zákona.

 

 
«ZačátekPředchozí1234DalšíKonec»

Strana 2 z 4