Home Bydlení
Družstevníci
Insolvence a exekuce DP PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:31

Insolvenční řízení a exekuce na družstevní podíl

Současná platná legislativa je v případě dlužníka, žijícího v bytovém domě k ostatním spolubydlícím nespravedlivá. Od 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Nejčastěji používaná forma oddlužení je splátkový kalendář. Tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna. Dlužník je povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům (tzn. věřitelům, kteří nemají své pohledávky právně zajištěné např. zástavním právem), dle schváleného splátkového kalendáře, nejméně však 30 % z celkového dluhu. Jestliže bylo řádně spláceno, soud může osvobodit dlužníka od zaplacení zbývajících pohledávek. Tím na domě zůstávají neuhrazené finanční prostředky, které nakonec uhradí ostatní, řádně platící spolubydlící v domě, kteří ho nezavinili, nijak se na něm nepodíleli a mají jen tu smůlu, že bydlí v domě s dlužníkem. Další formou oddlužení je zpeněžení majetkové podstaty, což znamená prodej nabytého majetku, který dlužník získal v minulosti. Poslední formou oddlužení je konkurs (nepatrný konkurs). Poslední dobou se čím dál častěji setkáváme s dlužníky, kteří mají nesplacené pohledávky i u jiných věřitelů než je družstvo. U těchto dlužníků je dluh nejčastěji vymáhán prostřednictvím soudního exekutora. Novelou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu může exekutor dražit nejenom vlastnický byt, jak tomu bylo dříve, ale i družstevní podíl. Co to znamená?

Exekutor má právo požadovat od družstva bezúplatné sdělení údajů o dlužníkovi, zda je členem a nájemcem družstevního bytu. Jedná se o tzv. součinnost. Pokud je dlužník členem a nájemcem družstevního bytu, pak exekutor, po obdržení odpovědi z bytového družstva, vydává exekuční příkaz k postižení družstevního podílu. Po vydání exekučního příkazu se již nesmí s tímto družstevním podílem (tzn. fakticky s družstevním bytem) jakkoliv právně nakládat. Tento zákaz platí jak pro člena družstva, tak i pro správu BD v Orlové. Po právní moci exekučního příkazu může soudní exekutor pokračovat v dražbě, čímž dojde k prodeji družstevního podílu (k prodeji bytu).

Ve většině případů však dluhy družstva nejsou uspokojeny, neboť před pohledávkami družstva mají přednost pohledávky vzniklé z nákladů řízení (tzn. náklady exekutora) nebo zástavní práva z hypotečních úvěrů u bank. Pokud není družstvo v tomto rozvrhovém jednání uspokojeno, musí hledat jiný způsob výkonu rozhodnutí k vymožení dluhu, což je v mnoha případech pro nemajetnost dlužníka obtížné. Jestliže by se dluh nepodařilo vymoci, stává se tento dluh nákladem domu. I v tomto případě jsou spolubydlící domu vystaveni nespravedlivému hrazení dluhu za dlužníka, se kterým mají jen společnou adresu.  Je zapotřebí připomenout, že dražba pro neplacení pohledávek se týká i bytů v osobním vlastnictví.

K ochraně řádně platících členů družstva Svaz českomoravských bytových družstev apeluje na změnu zákona.

 

 
Převody družstevních bytů do osobního vlastnictví člena PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:23

Převody družstevních jednotek do osobního vlastnictví členů družstva

Představenstvo Bytového družstva v Orlové schválilo dne 20.04.2017 usnesením č. 57/04/2017 realizaci oprávněných převodů družstevních jednotek do vlastnictví členů družstva pouze v termínu k 31. prosinci kalendářního roku s platností od 1.5.2017 s cílem eliminovat problémy v oblasti vedení účetnictví, daní, případných doplatků úvěrů a vyúčtování služeb. Idividuální převody družstevních jednotek do vlastnictví členů družstvo umožňuje jen tzv. oprávněným členům, a to v případech, kdy člen družstva - nájemce družstevní jednotky vyzval družstvo k uzavření smlouvy o převodu jednotky do jeho vlastnictví, když jednotka se nachází v domě družstva uvedeného v § 24, zákona 72/94 Sb., a to nejpozději do 30. 6. 1995. Družstvo realizuje tyto převody nadále na základě zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (viz přechodná ustanovení § 3028 odst. 3, § 3063 NOZ platného od 1. 1. 2014, resp. zákona 311/2013 Sb., zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů).

 
Dluhy a převod DP PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:14

Dluhy a převod družstevního podílu

Vzájemné dluhy mezi převodcem družstevního podílu a bytovým družstvem (BD) přechází podle § 736 odst. 2) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) na nabyvatele.

§ 736

(2) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

Jestliže tedy vlastník družstevního podílu neuhradil své splatné závazky vůči BD související s užíváním družstevního bytu (např. nájemné a platby za služby) a svůj družstevní podíl převede na nabyvatele, bude po převodu družstevního podílu tyto pohledávky BD v první řadě vymáhat po novém nabyvateli družstevního podílu. Vztahuje se to i na případný nedoplatek z vyúčtování plateb za služby. Obdobně však i případný přeplatek z vyúčtování uhradí BD po převodu družstevního podílu nabyvateli nikoliv převodci.

BD nemá povinnost během jednoho zúčtovacího období v souvislosti s převodem provádět vyúčtování zálohových plateb na služby. Úhradu případných dluhů a vyplacení případných přeplatků z vyúčtování by si proto měli převodce i nabyvatel vzájemně sjednat ve smlouvě o realizaci převodu družstevního podílu.

BD nemá povinnost vydávat při převodu družstevního podílu potvrzení o stavu závazků. Přesto považujeme za nezbytné si toto potvrzení vyžádat. BD je svým členům na požádání běžně vystavují.

Je v zájmu převodce, aby veškeré dluhy vyrovnal nejpozději ke dni převodu družstevního podílu a nespoléhal, že dluhy uhradí nabyvatel. Převodce za tyto dluhy podle § 601 odst. 1) ZOK ručí a v případě, že BD je na nabyvateli nevymůže, může je vymáhat po převodci.

 

 
Podnájem družstevního bytu PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:11

Podnájem družstevního bytu nebo jeho části

Družstevní byt nebo jeho část může člen družstva - nájemce přenechat jinému do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem družstva. Představenstvo souhlas uděluje nejdéle na dobu jednoho roku ve vztahu ke konkrétní osobě podnájemce. Pokud má nájemce zájem o prodloužení schváleného podnájmu, musí před uplynutím jednoho roku podat žádost o udělení souhlasu k prodloužení podnájmu. Představenstvo uděluje souhlas k prodloužení podnájmu opět na dobu jednoho roku.

Při změně podnájemce je nutno podat novou žádost o udělení souhlasu k podnájmu.

Porušení této povinnosti se považuje za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, kdy představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena – nájemce předmětného družstevního bytu.

Nájemce při pronájmu družstevního bytu bere na vědomí:

  • odpovědnost za řádné užívání bytu výhradně pro účely bydlení tím, komu byt pronajal,

  • povinnost zajistit dodržování Domovního řádu, požární bezpečnosti, pravidel obvyklých pro chování v domě a pokynů pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů,

  • povinnost platit BD úhradu za užívání pronajatého bytu a plnění poskytovaná s užíváním bytu podle aktuálního předpisu úhrad nejpozději do 20. dne běžného měsíce,

  • povinnost uhradit náklad (úhradu) za udělení souhlasu k podnájmu dle aktuální zásady poplatků a úhrad,

  • povinnost uvádět a aktualizovat kontakty na svou osobu i podnájemníky,

  • závazek, že v případě porušování povinností podnájemce spojených s užíváním bytu a společných částí domu, bezodkladně učiní opatření k nápravě,

  • po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem ani jinou bytovou náhradu,

  • v případě dřívějšího ukončení podnájmu, je nájemce povinen tuto skutečnost písemně oznámit pronajímateli – družstvu,

  • veškerá práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem - družstvem a nájemcem zůstávají nedotčeny.

Družstvo, jako pronajímatel, si vyhrazuje právo odvolat svůj souhlas k přenechání předmětného družstevního bytu (jeho části) do podnájmu v případě, že podnájemce nebo ti kdož s ním byt (jeho část) budou užívat, budou hrubým způsobem nebo opakovaně porušovat Domovní řád, Požární řád a dobré mravy v domě, nebo pokud nájemce přestane plnit své členské povinnosti, případně povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu.

 
Chov domácího zvířectva PDF Tisk Email
Pátek, 04 Květen 2018 07:09

Chov psů, koček a jiných domácích zvířat

Chov psů, ale i koček a jiných zvířat v bytech družstva a na území obce řeší a pokrývají současně platné právní předpisy a stanovy družstva.

Obecně je chov a držení psů, kam patří i jejich venčení, třeba posuzovat podle obecné právní úpravy. Tou je především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a to v části upravující odpovědnost za škodu (§ 2894 a násl.). Prevenční ustanovení § 2900 výslovně ukládá každému povinnost počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Při porušení tohoto ustanovení vzniká poškozenému právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá, v daném případě vůči osobě vedoucí psa nebo té, která nad ním nevykonává řádný a účinný dohled, ač je to její povinností.

V případě, že pes způsobí jinému zvířeti či člověku újmu na zdraví či majetku, by se mohlo jednat ze strany uvedené osoby o přestupek podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, k jehož projednání je příslušný obecní (městský) úřad obce s rozšířenou působností. Při způsobení škody na zdraví větší než drobné by se mohlo jednat i o spáchání trestného činu, kdy doporučujeme věc bezprostředně oznámit Městské policii tel. 156, nebo Policii České republiky, tel. 158.

Porušování povinnosti chovatelů zvířat podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání může být posuzována jako přestupek, podle kterého je pak možný sankční postih až do výše 500.000,- Kč a to příslušnými orgány státní správy ve správním řízení, nejedná-li se o trestný čin.

Porušování povinnosti stanovených zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon) je sankcionováno Krajskou veterinární správou.

Z těchto předpisů vyplývají zejména tyto povinnosti chovatelů zvířat:

1. Vlastník zvířete se m u s í zdržet všeho, čím by nad míru obtěžoval jiné nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (např. § 1013 NOZ atd.), např. n e s m í:

– obtěžovat sousedy hlukem, pachem, pevnými a tekutými odpady

– nechat vnikat zvířata na sousední pozemek

– nechat obtěžovat občany na veřejném prostranství

– nechat zvířata působit škody na majetku jiných

– nechat volně a nekontrolovaně pobíhat psy po k.ú. obce apod.

Pokud dojde ke sporu a spornou věc dotčených osob se nepodaří vyřešit dohodou, je ochrana proti osobě, odpovědné za chování zvířete, která neplní své povinnosti:

– buď prostřednictvím stížnosti u příslušného úřadu (příslušnost stanoví přísl. zákony)

– nebo cestou soudního jednání (podáním žaloby u soudu)

2. Chov nebezpečných zvířat upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 411/2008 Sb. o chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči. Chov nebezpečných zvířat podléhá schválení Krajské veterinární správy.

3. Chovatel je povinen zajistit, u psů a některých dalších zvířat držených v zajetí, pravidelné očkováni proti vzteklině. V současnosti je možné při povinné vakcinaci psů, koček a fretek proti vzteklině brát ohled na trvání imunity, kterou zaručuje výrobce použité vakcíny.

4. Ohlašovací povinnost, povinnost trvalého označení (např. čipem), poplatky ze psů a pravidla pro pohyb psů na veřejných prostranstvích je upravena obecně závaznou vyhláškou.

SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY a další právní předpisy:

• zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 411/2008 Sb.

• zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů

• zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

• zák. č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

• obecně závazné vyhlášky

 

 
«ZačátekPředchozí1234DalšíKonec»

Strana 2 z 4